Svatava Výprachtická PhD. ale měla pro členy spolku taky své překvapení. Prý k ní přišel nejmenovaný člen, který na své půdě nalezl hrnec se starými mincemi. Členové spolku se tedy rozhodli, že mince připraví pro tuto výstavu.

Žáci se tedy začali snažit nalézt mince novověku, což nebylo zase tak jednoduché. Jejich obkreslení ještě snad, ale zobrazit minci ve skutečné velikosti zvládl jen málokdo a najít kdy se jí platilo se mnohým nepovedlo. Přesto jsme opět mince nalepili k časové ose v přibližné době jejich platnosti.

Někteří žáci se věnovali tvorbě přehledu panovníků na území naší země. Opět je umisťovali kolem časové osy, přesně podle letopočtů uvedených pod jejich portréty.

Poslední týden na nás čekal zlatý hřeb projektu, slíbená návštěva numismatika chrudimského archivu Mgr. Davida Richtera. První vyučovací hodinu nejprve promítnul krátkou prezentaci o novověkých událostech v Chrudimi a potom už se věnoval povídání o platidlech. Mluvil velice srozumitelně a zvládal odpovídat na všetečné otázky. Uvědomili jsme si, jak jsou platidla vlastně široká oblast, která každého z nás zasahuje, ať už různými pojmenováními nebo ekonomickou stránkou věci.

Pan Richter si také prohlédnul náš paravan, i s našemi mincemi.

Nezbývalo než celou výstavu otevřít vernisáží. Domluvili jsme se na pohoštění, nákupu surovin i jeho přípravě. Také  jsme museli vymyslet program vernisáže. Jedna skupina vytvořila test pro rodiče, který se později ujal. Protože naše třída je plná silných osobností, které se zatím velmi stydí, nahráli jsme dvě videa, která byla většina třídy ochotna pustit na vernisáži s tím, aby rodiče hádali, co scény představují. Jedno video byl automobilový závod. Druhé video ukazovala zkrácený průběh bitvy na Bílé hoře. Před natáčením tohoto videa jsme ovšem měli problém s tím, že jsme neměli české stavy vůbec žádné . Nikdo nechtěl bojovat na straně poražených. Nakonec se ale dvě dívky nad znázorněním naší bitvy smilovaly a bitva byla zahrána. Rodiče ji hned poznali.

Na vernisáži byly promítnuty i dva fragmenty dobové hudby. Bohužel se příliš nezachovala jejich zvuková stopa (naši páťáci povětšinou neradi zpívají), ale píseň Pocestný od Čelakovského (zde fragment fragmentu)

a Tři tambory jsme alespoň zahráli na paravanu a doprovodili na bicí nástroje.

A pak už nastala nervozita a začali se trousit první návštěvníci, děti se dostávali do rolí a nakonec všechno dobře dopadlo. Na závěr bylo předáno pololetní vysvědčení a každému malá mince na památku. Děkujeme všem, kteří nám štědře přispěli na provoz našich akcí, s výběrem dobrovolného vstupného jsme nepočítali, ale rádi ho využijeme pro nás všechny. Pokochejte se momentkami z vernisáže…