Karel Jaromír Erben – Vodník z Kytice

V rámci naší kampaně báseň měsíce jsem vybrala prvního autora, který by ve 4. – 5. třídě mohl zaujmout – Karla Jaromíra Erbena. Děti se nadchly učením se Kytice zpaměti – to na naší škole zažijí málokdy. Učení se básně zpaměti bylo jen jedním z osmi volitelných úkolů.

Dnes jsem je chtěla formou Storyline seznámit s další básní z Kytice. Při domlouvání mi děti řekly, že si nechtějí vyrábět loutky. Věděli, že se bude jednat jen o práci na jeden blok, takže jsem loutky vytiskla a zalaminovala už doma.

Nejprve jsme se bavili o českém jazyce, kterým mluvili lidé na venkově a s jakým úmyslem obcházel venkov nejen Karel Jaromír Erben.

Děti si potom vybrali postavu, za kterou budou hrát. Měli jí vymyslet jméno a říct, zda věří nebo nevěří na vodníka.

S pohotovostí sobě vlastní si děti vymyslely jména i názor na vodníka, některé podaly i důkazy o jeho existenci.

Potom byla chvíle, kdy jsem recitovala I. oddíl Vodníka – jak sedí na topole nad jezerem.

Začalo vyprávění příběhu o matce a dceři. II. oddíl 1. a 2. sloka. Co byste dceři řekli vy? Postavy dávaly dceři rady – sedly si do dvou řad proti sobě a jednotlivé děti s postavami procházely a poslouchaly rady těch ostatních. Aby se vžily do kůže dcery, dostaly do ruky uzlíček šátečků. Recitovala jsem nakonec i rady matky – 3 další sloky. Potom proběhlo nezbytné hlasování a téměř všechny postavy si vsadily na to, že dcera k jezeru šla. Dvě postavy doufaly, že si nechá říct… Dorecitovala jsem dvě poslední sloky, jak dcera skončila v jezeře.

Jak to bylo dál? Postavy venkovanů se rozdělily do 4 skupin. Každá dostala po očíslovaných slokách nastříhanou část III. oddílu. Měli vymyslet tichý obraz a zarecitovat k němu se hodící verše, které odpoví na zadanou otázku: 1. Jak to u vodníka vypadá? 2. Jak si dcera zpívá? 3. O co dcera vodníka prosí? 4. Jako má vodník podmínku?

Asi 15 minut se žáci věnovali četbě veršů a vymýšlení tichého obrazu. Po uplynutí této doby proběhla v kruhu prezentace postupně všech otázek.

Děti skvěle recitovaly vybrané verše, vždy jsme se ještě ujistily, že jejich smyslu rozumíme, až jsme se prokousali k „avšak mi tu na jistotu zůstavíš to robě.“

Pak už všechny zajímalo, jak to dopadlo. Podívali jsme se na filmové zpracování Vodníka (22 minut). Děti zajímalo, jak vodník dítě zabil. Nabídla jsem jim, aby si Vodníka přečetly, že to v básni je napsáno. Zazněly hlasy odhodlání, což potěší každého učitele 🙂 Děti mají ve třídě tři vydání Kytice k dispozici, dokonce i komiksové vydání. Zatím ho ještě neobjevily…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *