Na začátku února 2016 jsem strávila týden v Montessori Grundschule ve Stade. Učí zde kolegyně, se kterou  jsme se seznámili na kurzech. Mirja souhlasila a já ji mohla sledovat při práci.

Nejzajímavější pro mě bylo sledovat 20 let fungující Montessori školu, byla tak už postavena, stejně tak jako divokou zahradu lákající k dětským hrám. Každý den zde děti za každého počasí trávily hodinovou přestávku mezi vyučováním. Škola stojí v části obce, která má sociální problémy. Navíc jsou zde umisťováni stále další a další běženci a začínají chodit právě do této školy zřizované městem. Proto zde mají zřízeny třídy, kde probíhá intenzivní výuka němčiny. Celkem se ve škole učí 180 žáků z 18 zemí světa.

Na konci týdne jsme spolu s Mirjou uspořádali v rámci výuky angličtiny projektový den založený na čtení knížky Aliens in underpants saved the world. Výuku jsme vedli stylem metody Storyline. Většinou se ale s touto metodou pracuje delší dobu.

Děti si vyrobily svého Marťana ve spodním prádle, každé dítě ho dokázalo představit, popsat jeho tělo, odpovídat na otázky spolužáků, a to po jednom roce výuky anglického jazyka. Všechny byly prací nadšeny a i děti se specifickými výukovými potřebami se dokázaly zapojit a rozvíjet své dovednosti.

Projekt Metoda Storyline jako nástroj výuky anglického jazyka v heterogenních třídách ZŠ Na rovině byl finančně podpořen v programu Erasmus+ Evropskou Unií. Za kvalitu materiálů Národní agentura ani Evropská komise nenese žádnou právní odpovědnost.

Třetí kurz Storyline working towards inclusion byl zaměřen na metodickou podporu učitelů angličtiny pracujících metodou Storyline v heterogenních třídách. Navazoval na předešlý kurz, což bylo z organizačního hlediska praktické. Měli jsme čas na sdílení informací, postojů k výuce takových tříd, hledali jsme pravidla pro práci a sdíleli zkušenosti. Kostra příběhu se týkala zděděného starého hradu, který se dědic rozhodl zrestaurovat na hotel. Nabízela se nám řada zajímavých zápletek, kterým jsme se věnovali: návrhy jednotlivých místností, výběrové řízení na zaměstnance, popis hostů, jejich vzájemné seznamování, ztráta jednoho z hostů…

Projekt Metoda Storyline jako nástroj výuky anglického jazyka v heterogenních třídách ZŠ Na rovině byl finančně podpořen v programu Erasmus+ Evropskou Unií. Za kvalitu materiálů Národní agentura ani Evropská komise nenese žádnou právní odpovědnost.

Během druhého kurzu Storyline meets Storytelling v roce 2015 jsme se seznamovali s tím, jak lze krátkou anglicky psanou knížku pro děti využít pro výuku angličtiny metodou Storyline. Lektorkami vybraná knížka byla o kocourovi, který měl 6 jmen, protože každý večer dostal 6 večeří v šesti různých domech jedné ulice. Opět se jednalo o práci metodou Storyline vhodnou na několik týdnů. Postupně jsme vyráběli domy, které jsme popisovali. Vymýšleli jsme charaktery jejich obyvatel. Představovali si, jak se vlastně provalilo, že všichni živí jednoho kocoura a co pak následovalo. V tomto případě neurčoval další spád děje učitel, ale společně čtený příběh knížky.

Projekt Metoda Storyline jako nástroj výuky anglického jazyka v heterogenních třídách ZŠ Na rovině byl finančně podpořen v programu Erasmus+ Evropskou Unií. Za kvalitu materiálů Národní agentura ani Evropská komise nenese žádnou právní odpovědnost.

Na prvním kurzu Storyline goes language teaching Capital Tours v roce 2014 jsme poprvé na vlastní kůži zažili, jak mohou žáci z této metody těžit. Hned na začátku kurzu jsme si vyrobili postavy, v přidělených skupinkách jsme si připravili jejich představení pro ostatní. A potom už přišel první úkol, který nás aktivizoval k řešení. Měli jsme vymyslet jméno pro nově narozeného ledního medvěda v ZOO. Kdo vyhraje, získá jako odměnu peníze na dovolenou v nějakém evropském městě. Opět následovala práce skupiny na vymýšlení jména a na přípravě prezentace našeho nápadu před porotou. Druhý den v porotě zasedl sám zakladatel metody Storyline Steve Bell, tedy až po své přednášce o původu a smyslu metody Storyline. Moc jsme se nasmáli při prezentacích a všichni nadšeně uvítali svou výhru dovolené v libovolném evropském hlavním městě. Další etapou bylo zajít do cestovní agentury kdekoli v centru Glasgow a natočit s obsluhou cestovní kanceláře fiktivní rozhovor. V dnešní době už takové aktivity nenalézají podporu, a tak jsme nebyli úspěšní, ale destinaci jsme si vybrali a připravili pro ostatní seznámení s naším plánem, co bychom chtěli vidět. Další den jsme připravovali dramatizaci jedné nemilé události, která se nám na dovolené stala. Při práci ve skupině jsme nacvičovali, kreslili, stříhali, vyráběli, domlouvali se, shodovali se na kompromisech a dávali k lepšímu to, co jsme sami o dané zemi znali, nebo co jsme zažili. Při prezentacích vládla pohodová nálada i proto, že jsme měli vše dopředu vyzkoušené. Ten, kdo se v angličtině jako ryba ve vodě necítil, vymyslel si roli, kde využil právě tolik jazyka, kolik zvládl. Tak se stalo, že během kurzů jsem se stala babičkou, jindy líným sebevědomým zahradníkem, který si mlel stále dokola pár svých frází, šestnáctiletým klukem dvojčetem, miminkem, pamětnicí historické události atd. Všechny své role si dodnes pamatuji, dokážu popsat emoce, které jsem při jejich prezentování prožívala, mám je spojené i s frázemi a slovíčky, která jsem využívala.

Projekt Metoda Storyline jako nástroj výuky anglického jazyka v heterogenních třídách ZŠ Na rovině byl finančně podpořen v programu Erasmus+ Evropskou Unií. Za kvalitu materiálů Národní agentura ani Evropská komise nenese žádnou právní odpovědnost.